Kromě IPSC, které jsem si trochu vyzkoušel ve vesnické formě před časem ve Svitavách, existují i další akční disciplíny. IPSC, jak už název napovídá (praktická střelba), beru hlavně jako možnost naučit se zacházet se zbraní v podmínkách, které mohou připomínat reálné použití zbraně. Záměrně říkám „mohou připomínat“, protože si samozřejmě nedělám iluze o reálném využití zbraně.

Každopádně pokud to někdo myslí se zbraněmi vážně a chtěl by je umět opravdu ovládat v co největším spektru událostí, jistě chápe, že si s mířenkou provozovanou jednou za měsíc daleko nedojde. Akční disciplíny k přesnosti z mířenky, přidávají určitou dávku stresu, pohyb, přebíjení atd. Ale i se započítáním všech aspektů, které může střelec „nezávodník“ z IPSC dostat se lze posunout ještě o kousek dál.

LOS – Lidová obranná střelba se o toto snaží. V IPSC se hýbáte a střílíte, v LOS se hýbáte, přemýšlíte, kryjete se a střílíte. LOS je disciplína, která se ještě více snaží přiblížit běžné lidi reálnému využití zbraně. Kategorie zbraní a požadavky na vybavení a nošení se zaměřují na zbraně používané k sebeobraně a jejich skryté nošení. Nenajdete tu tedy kategorii open s vytuněnými speciály. Kromě zaměření na určité typy zbraní je zde markantní požadavek na skryté nošení zbraně. Závodit začínáte se zbraní s vypuštěným kohoutem (v IPSC lze mít nataženo zajištěno) a hlavně skrytou oděvem. To je asi nejviditelnější rozdíl. Závod je koncipován na daleko méně nábojů a situace se snaží napodobit reálné situace. Takže vzdálenosti, na které se střílí, jsou daleko menší, terče připomínají tvarem postavy a celá zkouška je kratší. Málokdy jste nucen se standardní pistolí přebíjet. Rovněž střelec musí k řešení přistupovat jinak. Střílet musíte z krytu nebo za pohybu, nestrkat ruce do oken nebo nevystrkovat je za hrany dveří, řešit terče od nejbližšího k vzdálenějším atd. Kdo by měl zájem o bližší informace získá je na webu loslex.cz.

V první půlce července se konal jednoduchý a nezáludný (dle pořadatele) na střelnici ve Svitavách. Závodu se zúčastnilo přes padesát závodníků a značně se tak protáhl. Závod měl čtyři situace, včetně jedné tajné. Původně se mělo procházet situace dvakrát, ale z nedostatku času a množství závodníku se prošli dvakrát pouze dvě situace. První situace se střílela z vyvýšeného místa zpoza stromu – překážky. Začínalo se s dalekohledem v ruce, kterým se na signál skolil nejbližší agresor (železo) a pokračovalo se na tři železa a tři terče, které byly rozmístěny kolem siluety automobilu.

Druhá situace spočívala ve střelbě na kolotoč. Pět kovových terčů na otočném stojanu rozmístěných do kruhu. Sestřelením prvního se stojan začal otáčet a zásahy dalších se tímto značně zkomplikovali.

Třetí situace byla velice krátká. Tasit a dvakrát vystřelit na terč vzdálený zhruba 4 metry.

Poslední situace začínala losováním barvy neterčů. Poté zapíchnutím nože do figuríny, zahození košíku s houbami a s krytu střelba na železo, které aktivovalo výsuvný terč. Terč vyjel a zase zajel. Následoval pohyb chodbou do místnosti s terči a střelby ze dvou oken na další terče. Moc pěkná záležitost.

Pro mě, jako začátečníka moc pěkná a poučná záležitost. Člověk získá spoustu námětů na další trénink. Moje umístění ve středu startovního pole v kategorii pistole bylo pro mě více než úspěchem. Každopádně bylo vidět, že závod nebyl plný vytrénovaných sportovců, ale neztratil se i naprostý začátečník. Atmosféra perfektní, organizace také. Kdo ještě nevyzkoušel, doporučuji zkusit. Získá tak člověk další rozměr v používání zbraně.